Zemědělský statek či zahradnický podnik jsou v biodynamice chápány jako organismus. Organismus se vyznačuje relativní uzavřeností na jedné a komunikací s prostředím na druhé straně. Organismus je živý a probíhají v něm různé pochody látkové výměny, různé koloběhy látek a energií. Pro organismus je dále charakteristické, že sestává z různých orgánů, které plní v rámci celku své specifické funkce.
Také biodynamický statek stále usiluje o přiměřenou míru uzavřenosti a soběstačnosti a zároveň je mnoha vlákny neustále propojen s prostředím.
Za jednotlivé orgány statku lze považovat chov zvířat, respektive jeho jednotlivá odvětví: chov mléčného skotu, chov masných zvířat, chov ovcí, chov prasat, chov včel atd., a dále pěstování jednotlivých skupin plodin. Samostatnými orgány jsou půda a člověk. Hranice podniku – jako kůži organismu – lze posílit křovinami apod. Srdcem je obydlí člověka, spojené dříve se stájí jako obydlím zvířat. Důležitými orgány jsou i rybník, les, mokřad, remízek a další krajinotvorné prvky.
O krok dále než organické pojetí jde chápání statku jako individuality. Každý statek je jedinečný – svou historií, reliéfem krajiny, půdními a klimatickými podmínkami, ale také dodavatelsko-odběratelskými vztahy a zejména individualitou svého vedoucího, statkáře či zahradníka. Takový podnik lze vnímat i jako individuální bytost, která chce plnit určité úkoly a poslání: poskytovat potraviny lidem, pečovat o půdu a krajinu, dávat domov rostlinám a zvířatům, dávat práci a naplnění lidem, kteří zde žijí a pracují, oživovat vesnici a venkov, vnášet selského ducha do města…
